6 tipů, jak udržet dětskou pozornost

Vzdělávání předškolních dětí je velmi obohacující profese a jsem si jistá, že řada mých kolegů bude souhlasit s tím, že učitel malých dětí přes den prakticky nezažívá nudné chvilky. Jelikož předškolní docházka je často prvním krokem na cestě dítěte ke vzdělání, tak je dovednosti, které se při ní naučí, nepřipraví pouze k zápisu a na první třídu, ale získají díky ní i dovednosti, které budou potřebovat celý život, a navíc i lásku k učení. 

Jeden z mých nejlepších tipů pro vyučování je učení příkladem: chovejte se tak, jak chcete, aby se chovaly děti. Dovolte mi uvést příklad: třída je hlučná (to v předškolním zařízení není ojedinělý jev) a vy si nedokážete získat její pozornost. Je naprosto normální, že vás napadne “dobře, teď musím zakřičet, abych získala/a pozornost dětí”. To může ze začátku fungovat – zakřičet, že jsou děti příliš hlučné – ale jako dospělí vidíme, jak směšné to je!

Místo zvyšování hlasu se snažte získat pozornost dětí jinak, třeba začněte zpívat – tiše – nebo začněte hru s prsty, což děti opravdu zbožňují. Často při sezení v kruhu využívám hru “ukažte mi na prstech” a lze ji samozřejmě použít i v průběhu dne, když děti vědí, co mají očekávat. Protože děti tuto hru mají rády, budou se s větší pravděpodobností soustředit jak na hru, tak na vás jako učitele, a díky tomu lze hluk v místnosti regulovat. Hry s prstíky nebo tiché zpívání může být účinnější než říkanka “jedna, dvě tři, oči na mě upři”, protože nemusíte vůbec zvyšovat hlas, ukazujete dětem, jak se mají chovat a tím dosáhnete i požadované reakce.

Můj další tip se týká udržení dětské pozornosti, jakmile ji získáte, a možná vás překvapí. Nebojte se zrušit vyučování nebo svůj plán, pokud se děti nemohou uklidnit, nezajímá je to, nebo se snadno rozptýlí. Dříve jsem plánovala hodiny, které jedna skupina milovala, ale když jsem je zkoušela s jinou skupinou, tak je to vůbec nezaujalo. A to je v pořádku! Co není v pořádku, je nutit děti sedět a nudit je hodinou, která je nezajímá. Pak je bude svádět hrát si s bačkorami, povídat si s kamarády nebo se bavit tak, jak to umí jenom děti! Pokud budete mít v rukávu několik triků, jako jsou například ty následující, pak můžete hodinu se znuděnou třídou zachránit:

• Vstát a rozhýbat se pomocí praštěných a energických písniček. Poslední týden ve třídě si se mnou děti ve třídě tak nadšeně chtěly povídat, že se nedokázaly ovládnout, křičely a mluvily jeden přes druhého. A co jsme tedy udělali? Naučili jsme se písničku “ošklivá káňata”, aby se děti mohly pobavit a dostat ze sebe trochu toho vzrušení. Po této krátké přestávce se děti trošku zklidnily a mohly v hodině pokračovat.
• Ukončit hodinu a vrátit se k ní jindy. Někdy děti nemají náladu vzít si tužku a učit se psát své jméno. A to je v pořádku! Možná jste si naplánovali tuto výuku gramotnosti a je zrovna den, kdy se dítě chystají navštívit jeho prarodiče. Dítě se velmi těší a jeho vzrušení se přenáší i na spolužáky. V takovém případě je můj nejlepší tip ukončení výuky gramotnosti a přechod k tělesné výchově. Může stále souviset s gramotností, ale místo používání jemné motoriky mohou děti procvičit hrubou motoriku.
• Mějte vždy něco v záloze. Je dobré mít připraveny různé hry, manuální aktivity, písničky a pohybové aktivity, které můžete ihned vytáhnout z rukávu. Mohou být i součástí vašich naplánovaných hodin, nebo fungovat jako rozšiřující aktivita, nebo to může být i písnička, kterou složíte sami!

Poslední tip, o který bych se s vámi chtěla podělit, protože se bojím, že už je to teď moc dlouhé, je nastavení pravidel a hranic a jejich dodržování. Buďte v pravidlech stálí. Pokud nechcete, aby děti křičely všechny naráz při hraní v kruhu, pak zaveďte pravidlo, že musí zvednout ruku, nebo držet putovní hračku, nebo použít nějaký jiný způsob hlášení. Děti hranice a pravidla potřebují a vyžadují, a i několik ne tak závažných pravidel může dětem pomoci pochopit pravidla, která je budou provázet celý život.

V minulosti jsem na začátku her v kruhu využívala čas ke sdílení. V té době se mohlo každé dítě, pokud chtělo, vyprávět své zážitky z víkendu, o tom, co vidělo cestou do školy, nebo o akci, která se mu líbí. Jediným pravidlem bylo, že každý v tomto kruhu musel použít “svá ouška”, pokud i on chtěl, aby ho kamarádi poslouchali. Samozřejmě pár dní trvalo, než se to naučily, ale děti rychle zjistily, že jejich slova a zážitky jsou důležité a že si jich ostatní váží, pokud i ony chápou, že zážitky ostatních jsou důležité. Dokonce si ke svému vyprávění navzájem začaly klást otázky, což jim pomohlo při rozvoji sociálních, naslouchacích a jazykových dovedností.

Naše učitelské povolání je velmi důležité, protože máme možnost utvářet vazbu dětí ke škole a učení. Doufám, že vám tyto tipy pomohou při provádění našich malých přátel na jejich cestě ke vzdělání.